Historie školy

Základní škola v Nové Vsi

V roce 1872 zakoupila obec od Jana Pohludky pozemek pro budovu národní školy. Stavba  začala v roce 1873, už v příštím roce  na podzim byl v novostavbě školy zahájen nový školní rok.  Náklady na stavbu dosáhly 2 947 zlatých, částkou 300 zlatých přispěl i císař Josef 1. Správcem školy se stal někdejší učitel na Borové Josef Mucha. Vyučovalo se s výjimkou nedělí, svátků a letních prázdnin každý den, a to v českém jazyce. Do postavení a zahájení výuky v novoveské škole docházely děti do školy na Borové. Docházka však byla nepravidelná a tomu také odpovídaly jejich mizivé znalosti. Ve školním roce 1875/86 žilo v Nové Vsi 105 dětí školu povinných, školu jich však navštěvovalo pravidelně o 10 méně. Ve školním roce 1875/76 byla ve škole založena žákovská knihovna, ve které bylo 14 knih. Protože u školy nebyla zahrada ani hřiště, koupila obec část meze na pozemku pana Herota.

V roce 1880 došlo k neštěstí a škola v době žní vyhořela. Požár údajně založily děti učitele. Obec si musela na stavbu nové budovy vzít půjčku, kterou splácela následujících 10 let. V roce 1903 se novým správcem školy stal učitel František  Satek, který popsal stav ve škole jako velice špatný. Chyběly pomůcky, neexistovala knihovna, tabule byly v hrozném stavu, nebyl rozvrh hodin, chyběl inventář. Satek se pustil do nápravy velice energicky, byla obnovena knihovna, založena ovocná zahrada. V roce 1905 došlo k rozšíření školní budovy nástavbou patra, v přízemí byly zřízeny byty pro učitele, v prvním patře třídy a kabinet. Vyučování bylo znovu zahájeno 1. prosince 1905, ze 167 dětí školou povinných jich do školy chodilo 140, a proto došlo k jejímu rozšíření na dvojtřídní. V tomtéž roce byla ve škole zřízena i poštovna pro Novou Ves, i tu řídil učitel Satek. 

Počátkem roku 1920 byla při škole otevřena lidová škola hospodářská, která měla pro absolventy základní školy zajistit vzdělání především v zemědělské oblasti. V roce 1921 sehrály děti obecné školy divadlo s názvem Pro tatíčka Masaryka, za peníze ze vstupného byla koupena nástěnná mapa ČSR. Ve školním roce 1923/24 byly ve škole zavedeny nové vyučovací předměty – tělesná výchova a chlapecké ruční práce. Na jaře 1928 byl školní pozemek oplocen pletivem a do školy zavedeno elektrické osvětlení. Roku 1931 byl zaveden školní rozhlas, v roce 1934 bylo ustanoveno rodičovské sdružení. O prázdninách v tomtéž roce byl učitelský byt přestavěn na třetí učebnu. Od školního roku 1934/35 byla škola trojtřídkou. K 31. prosinci odešel do výslužby František Satek, byl vypsán konkurz a dosavadním správcem školy se stal učitel Leopold Stošek, který se spolu se členy rodičovského sdružení  pustil do oprav zanedbaného interiéru i exteriéru školy. Byl zřízen kabinet pro učitele a uspořádáno několik úspěšných akcí pro veřejnost. V roce 1936 to byla žákovská akademie a divadlo, následoval průvod školáků obcí, kdy kluci jeli na vyzdobených koloběžkách a děvčata vezla kočárky s panenkami, průvod vedla postava kašpárka.

V červenci 1937 se stal správcem školy vítěz konkurzu Antonín Jaromil Vlk, rodák z Klecan u Prahy.  Učitel Stošek byl přeložen do Kunčic u Ostravy. Nový správce pokračoval ve stavebních úpravách budovy, bylo vybudováno nové sociální zařízení a prádelna. Ve školním roce 1937/38 bylo ve škole zapsáno 110 žáků, školní rok byl během první republiky zahajován účastí žáků na slavnostní bohoslužbě v kostele na Borové, tam býval také ukončen. Ve škole byly organizovány oslavy státních svátků a narozenin prezidentů Masaryka a Beneše, předvánoční besídky, Dne matek i Dne dětí. Školní výlety se konaly většinou pěšky, na zapůjčeném povozu nebo vlakem do okolí – Lysá hora, Hradová, Gruň, Bílý Kříž, Ondřejník, Radhošť, Hukvaldy, Štramberk.

V období druhé světové války z pedagogického sboru s okupačním režimem nikdo nekolaboroval. Oslavy Hitlerových narozenin byly jen formální, povinné úřední proslovy určené žákům byly čteny záměrně rychle a často nesrozumitelně. Učitelé a především řídící Vlk měli velké problémy při povinných okresních zkouškách z německého jazyka. Školní rok 1940/41 byl zahájen s 89 žáky, byla zrušena 4. třída, ve škole působili kromě řídícího Vlka učitelé Jan Václavek, Vilém Filípek, Marie Učňová učila dívčí ruční práce, římskokatolické náboženství borovský farář P. Jan Reinoch, českobratrské hamrovický evangelický kazatel Adam Pindor. V tomto školním roce byla provedena generální rekonstrukce učitelského bytu, který byl zbaven plísně.

Následující školní rok 1941/42 byl poznamenán nucenými a dlouhými vánočními prázdninami, které trvaly až do 4. března 1942, protože byl nedostatek topiva a zima byla velmi krutá. Koncem téhož roku dostal ve škole místo frýdlantský rodák, učitel Jaroslav Mareček. Školní rok 1943/44 byl ve znamení rekonstrukce školní budovy spojené s výměnou oken za větší. V nově vybudované třídě v přízemí školy byl zřízen zemědělský útulek pro děti do 6 let. V červenci 1944 přijelo do Nové Vsi německé vojsko, které se ubytovalo ve škole. Školní rok 1944/45 byl zahájen se 104 žáky. Před budovu školy v době osvobozování 4. května dopadly granáty, střílelo se, obyvatelé den strávili ukryti ve sklepech domů, 5. května ráno přišli do vesnice první sovětští vojáci.

Výuka ve škole byla po osvobození zahájena 10. května 1945, do školního roku 1945/46 nastoupilo 62 dětí. Zemědělský útulek byl v září 1945 přeměněn na mateřskou školu. V roce 1946 odešel řídící Vlk do rodných Klecan u Prahy a do školy nastoupil učitelský manželský pár Jan a Františka Matulovi. Ve školním roce 1946/47 bylo z hygienických důvodů zavedeno přezouvání dětí do přezůvek, v zimě bylo dětem dodáváno teplé mléko nebo kakao. Nově byla zavedena Mikulášská nadílka a posezení u vánočního stromečku pro žáky 1. třídy.

V dubnu 1948 byl schválen základní školský zákon o jednotné škole. Ve školním roce 1947/48 bylo ve škole 66 žáků, na konci školního roku jich bylo 70. O letních prázdninách 1949 byla zazděna dvě nepotřebná okna v 1. třídě a budova školy byla nově omítnuta.  Ve školním roce 1950/51 vznikl ve škole pionýrský oddíl, ve kterém bylo 20 dětí. V rámci vánoční besídky byl Ježíšek poprvé vystřídám ruským Dědou Mrázem, který pionýrům donesl dvě knihy jím vlastnoručně podepsané. V září byla slavnostně otevřena pionýrská klubovna, v roce 1957 oddíl navázal družbu s pionýry ve škole v Leningradě formou dopisování a posílání drobných dárků. Náboženství přestalo být povinným předmětem. Na počest 10. výročí osvobození se 25 rodičů a 18 žáků s celým pedagogickým sborem zúčastnilo národní směny, při níž bylo upraveno školní hřiště a v délce 20 metrů byl vysázen nový živý plot. V roce 1959 byla otevřena nová školní polytechnická dílna a nová pionýrská klubovna na hřišti vedle školy. V lednu 1951 byla od národní školy oddělena mateřská škola, která získala nové prostory zrušením učitelského bytu a mohla tak zahájit celodenní provoz.

Po roce 1968 pracovaly ve škole 3 zájmové kroužky - kovokroužek, turistický kroužek a kroužek dovedných rukou. Při příležitosti 50. výročí vzniku ČSR vysadili žáci okolo hřiště 6 lip. Ve školním roce1970/71 si někteří žáci začali v rámci výuky ruského jazyka dopisovat se žáky moskevské školy.  Roku 1974 si ve škole připomněli 100 let od vzniku školy, oslava se konala 22. června 1974 a zúčastnilo se jí asi 400 bývalých žáků a 20 učitelů. V roce 1975 byl 5. ročník definitivně převeden do Frýdlantu n. Ostr., přechodně byl v Nové Vsi zaveden ještě v roce 1977. V roce 1980 skončil svou pedagogickou činnost ve funkci ředitele školy pan Mareček a nový ředitelem byl jmenován pan Miroslav Milata, který ve škole působil od roku 1976. Od září 1984 bylo stravování ve škole zajišťováno ze školní kuchyně při ZŠ Gustava Klimenta ve Frýdlantu n. Ostr., pionýrská skupina měla 4 oddíly, roku 1972 navázali družbu s pionýry ve Volgogradu, od roku 1978 měla pionýrská skupina název Pionýrská skupina Josefa Adama. V roce 1989 byly zahájeny přípravné práce na přístavbě nové tělocvičny na zahradě školy.