Praha netradičně: Třída 9.B prozkoumala i netypické krásy Prahy

Bydleli jsme v penzionu Akát nedaleko Smíchovského nádraží, což se ukázalo jako ideální výchozí místo pro celý program. Odtud jsme vyráželi na nabitý program a nachodili desítky kilometrů.

Hned v pondělí po příjezdu a ubytování vedly naše kroky na Karlovo náměstí na Neviditelnou výstavu v prostorách Novoměstské radnice. Čekala nás tam ojedinělá interaktivní cesta světem, kde úplně zmizelo světlo. Na celou hodinu se našima očima stali nevidomí průvodci, kteří nás provedli tmou a ukázali nám záludnosti běžného bytu, rušné ulice nebo lesa. Zjistili jsme, jak náročný je takový život. Velmi zajímavou tečkou byl neviditelný bar na konci výstavy.

Z temnoty smyslové jsme se přesunuli do temné historie v Muzeu studené války. To se ukrývá v suterénu hotelu Jalta na Václavském náměstí. Samotné náměstí sice zrovna prochází rozsáhlou rekonstrukcí, ale hotel Jalta nás zaujal svou historií. Tento luxusní hotel vznikl v 50. letech ve stylu socialistického realismu na přání prezidenta Antonína Zápotockého. Právě kvůli jeho exkluzivitě a prominentním zahraničním hostům nechal komunistický režim v podzemí vybudovat obří protiatomový kryt pro 250 osob, kde sídlila Státní bezpečnost (StB) a mimo jiné odposlouchávala pokoje. A právě toto podzemí se stalo předmětem naší prohlídky. Hned na začátku si u nás zjednala respekt slečna průvodkyně v dobové uniformě StB. V ruce nekompromisně držela originální dobový obušek a její poutavý, autentický výklad nás okamžitě vtáhl do tehdejší atmosféry. Viděli jsme odposlouchávací zařízení, dálnopisy i ošetřovnu. Dozvěděli jsem se mnoho informací s z té doby.

Pondělí jsme zakončili procházkou večerní Prahou. Po návratu jsme ještě poseděli na společné terase ubytování, kde jsme v klidu rekapitulovali první dojmy a také vzpomínali na našich devět let prožitých ve školních lavicích, nasmáli jsme se. Do postelí jsme na konci dne padli velmi unavení.

V úterý nás počasí dost pozlobilo, od rána nám pršelo. S deštníky jsme si prošli Malou stranu, zastavili se i u Lennonovy zdi. Pak jsme se schovali pod střechu malé celodřevěné lodičky typu Vodouch. Ta s námi vyplula přímo pod oblouky Karlova mostu, do tajuplného koryta Čertovky kolem ostrova Kampa a dál po toku řeky Vltavy. Pan kapitán měl pro nás připravený velmi detailní a zajímavý výklad plný historických i technických faktů, a taky malé občerstvení. Z loďky jsme pozorovali Hradčany a dozvěděli se spoustu zajímavostí třeba o pražských vodních mlýnech i povodních. Následně jsme si prohlédli vnitřní expozice Muzea Karlova mostu a vydali se pěšky dál. Cestou přes centrum jsme přecházeli Staroměstským náměstím s orlojem, prohlédli jsme si historické jádro a obdivovali klasické památky alespoň za pochodu.

Úterní odpoledne patřilo vojenské historii v nedávno zrekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov. Expozice mapují vojenské dějiny našeho území od prvopočátků až po současnost. Procházeli jsme věrně zrekonstruovanými zákopy z první světové války a prohlíželi si unikátní dobové zbraně a uniformy. Hned poté jsme zařadili naši tradiční akční část – Laser game. Vzhledem ke škaredému počasí to byla jasná volba. V aréně jsme ze sebe vydali poslední zbytky energie a na ubytování se vrátili totálně unavení. I tento večer patřil naší terase, kde jsme si u společného povídání uvědomili, jak moc nás tyto společné chvíle mimo školu baví.

Středeční dopoledne jsme strávili v Návštěvnické centrum České národní banky, kde jsme absolvovali specializovanou prohlídku Po stopách měnové politiky. Výstava byla sice velmi odborná, ale zároveň zajímavá a plná interaktivních prvků. Dozvěděli jsme se, jak ČNB pečuje o stabilitu měny, stali se na chvíli Radou ČNB a podívali se do monumentálního státního trezoru. Po prohlídce banky nastal čas na rychlý nákup jídla na cestu a pak rovnou na vlak domů. Kolem čtvrt na sedm jsme byli zpátky doma ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Celý výlet jsme si užili. Ty tři dny plné netradičních zážitků utekly až neuvěřitelně rychle a všichni jsme se shodli na tom, že bychom v Praze klidně zůstali ještě o několik dní déle. Domů jsme si přivezli nejen unavené nohy, ale hlavně skvělé vzpomínky, které nám už nikdo nevezme.